Poslední dobou se čím dál častěji setkávám s tématem sebepřijetí, sebelásky. Možná je to i tím, že jsem toto téma dlouhou dobu také řešila i u sebe a čím dál častěji si teď všímám a uvědomuji, kolik problémů nám i jiným odmítání sama sebe může způsobit. Proto jsem se rozhodla napsat pár bodů, které sama často dělám, a které by vám mohli pomoct probudit v sobě lásku k sobě i k celému světu.

Protože kdo má v sobě lásku, ten září jako maják ve tmě a přitahuje k sobě další láskyplné bytosti. Kdo má v sobě lásku, je už ze své podstaty šťastný. Ale nemůžeme přece čekat, že nás ostatní přijmou takové, jací jsme, když se nepřijmeme ani my sami. Ostatní nám často jen nastavují zrcadlo a my si můžeme vybrat, jestli se z toho poučíme a uvědomíme si, co děláme špatně nebo jestli se budeme stále považovat za oběť, která nemůže nic změnit, a které se všechno děje náhodně. Často jsme tak moc zaměření navenek, že viníme ze všeho, co se nám děje, všechny kolem sebe a ani nás nenapadne hledat příčinu uvnitř nás samotných. V takových chvílích u nás převládá ego, díky kterému se ztotožňujeme s naším fyzickým tělem, věříme, že jsme odděleni od celku, cítíme se opuštění a bezmocní. To ego nám lže a my mu věříme. Říká nám, jestli jsme dobří nebo špatní, co máme a co nemáme dělat, neustále hodnotí nás i celý svět a vytváří v nás klamná přesvědčení, která nám brání posunout se vpřed, být opravdu šťastní. Já ale věřím, že nemusíme dělat nic, co nechceme, a že když se na vše podíváme z nadhledu, tak nic není dobré nebo špatné, vše má jen příčinu a následek a když se necháme vést svým srdcem a intuicí, tak nemůžeme udělat chybu. Ze začátku to může být dost těžké, naučit se rozeznat, co vlastně opravdu chceme my (naše duše) = co nás činí šťastnými a naplňuje nás, a co chce naše ego (naše předsudky, naučení vzorce chování, tlak okolí) = co nás činí nešťastnými a způsobuje v nás pocity prázdnoty. Ale jakmile se na tuhle cestu vydáte, sami ucítíte, že čím více se budete přijímat, čím více se budete mít rádi a čím více vaše myšlenky, slova i činy budou vycházet z lásky, tím šťastnější budete. Tím snáze dokáže rozeznat, co opravdu chcete. Naučíte se poslouchat vaši duši a jednou už nedokážete dělat nic jiného, než to, co vás dělá šťastnými.

1. NAUČME SE NEHODNOTIT A ZBAVME SE PŘEDSUDKŮ – Málokdo si to možná uvědomuje, ale naše mysl je často plná předsudků a nepravdivých přesvědčení o sobě samém i o okolním světě, které vznikly nějakou naší negativní zkušeností nebo v rámci výchovy, vlivem okolní společnosti, a také naším vzdělávacím systémem. Ať už se nám v budoucnu pak stane cokoliv, nehodnotíme situaci objektivně, ale téměř vždy více či méně zkresleně, protože naše myšlenky prochází přes „filtr“ našeho podvědomí, kde jsou všechna tato mylná přesvědčení uložena, aniž bychom si to uvědomovali. Níže jsem napsala pár „cvičení“, které vám mohou pomoct tato přesvědčení z podvědomí odstranit a tím vás osvobodit a umožnit vám více „řídit“ svůj život i své reakce na vnější okolnosti. Důležité ale je si tuto skutečnost uvědomit, a přestat si vytvářet další a další přesvědčení a předsudky, které nám škodí. Toho můžeme dosáhnout pozorováním svých myšlenek a svých reakcí. Pozorujme např. naši reakci, když máme před ostatními zazpívat nějakou písničku. Jak se cítíme? Máme strach? A jestli ano, proč? Myslíme si, že neumíme zpívat? A pokud ano, tak proč si to myslíme a proč nám to vadí? Máme strach, že se v očích toho druhého shodíme? Myslíme si, že nás ten druhý člověk přestane mít kvůli tomu rád nebo že nás bude mít rád méně? Kde se v nás vzalo tohle přesvědčení? Nebo můžeme pozorovat naše myšlenky, když nějaký člověk „vystoupí z davu“, obleče si něco podle nás nevhodného, dovolí si podle nás říct něco, o čem se nemluví….jak se cítíme? Co nás napadne? Vadí nám to nebo ne a proč? Cítíme se ohrožení, vytržení ze stereotypu, denní jistoty? Nebo vnitřně toužíme také „vystoupit“ z davu a nemáme odvahu? Takhle můžeme pozorovat téměř jakoukoliv naši reakci na vnější svět a otázkami se postupně dostat k příčině – k myšlence, kterou naše podvědomí přijímá za pravdu, ačkoliv pravdou není a nám samotným v životě ubližuje. Přesto se nám to může zdát ze začátku velmi těžké a je zapotřebí naprosté upřímnosti k sobě samému. Proto si uvědomte, že u tohoto „cvičení“ jste pouze vy, a nikdo jiný vás za vaše myšlenky, ať už jsou jakékoliv, trestat ani posuzovat nebude….jen vaše mysl, pokud jí to sami dovolíte. A čím dříve k sobě začnete být upřímní, tím dříve se těchto omezení zbavíte a budete se cítit svobodnější a šťastnější.

2. KAŽDÝ DEN SI ŘEKNĚME V ZRCADLE, ŽE SE MÁME RÁDI – Tato technika na mě ze začátku působila „směšně“ a „trapně“. Říkala jsem si, přece nebudu říkat sama sobě, „mám Tě ráda“. V téhle společnosti jsme často i vychováváni, že si nemůžeme dovolit říct, „mám se ráda“, „miluji sama sebe“. Protože společnost to může vnímat jako namyšlenost či sobeckost, je to něco jako tabu, o kterém se nemluví. Když jsem však tyto své předsudky překonala, překvapilo mě, jak moc těžké je tuto jednoduchou větu směřovanou sobě samému vyslovit. Pamatuji si, jak mi to poprvé trvalo asi hodinu, a to jsem ji ještě probrečela. I když to tedy vypadá jako velmi jednoduché cvičení, velmi na nás působí. Důležité je však snažit se zapojit i emoce. A protože vím, že to ze začátku může být těžké (možná vám v hlavě vyvstane myšlenka „nebudu si přece říkat, že se mám rád/a, když to tak necítím“), zkuste se postavit před zrcadlo, zavřete oči a představte si někoho, ke komu cítíte nebo jste někdy cítili lásku, prociťujte tu lásku, radost až do konečků prstů, představte si, jak ta milovaná bytost stojí přímo před vámi a díváte se na ni. A pak oči otevřete a s těmi pocity, které v tu chvíli ještě máte, směřujte slova „mám tě rád/a, miluji tě“ ke svému odrazu v zrcadle, jako by to byla ta nejúžasnější a nejkrásnější bytost na světě.

3. KAŽDÝ DEN SI PŘED SPANÍM OPAKUJME, ŽE MILUJEME SAMI SEBE – Před spaním, anebo také ráno po probuzení se nacházíme ve stavu, kdy jsme velmi dobře ovlivnitelní autosugescí. Je to stav, ve kterém už nespíme a uvědomujeme si, co říkáme, ale zároveň nejsem ani úplně probuzení a naše mysl nám nestihne klást odpor v podobě myšlenek „tohle je blbost“, „tomu přece sám/sama nevěříš“ apod. Proto bychom si každý večer před spaním nebo ráno po probuzení  měli alespoň desetkrát zopakovat větu jako např. „Miluji sám sebe“ nebo „Přijímám se s láskou takový/á, jaký/á jsem“ (větu si můžete zvolit podle sebe, jak vám to nejvíce vyhovuje). Toto cvičení můžeme dělat i během dne, ale důležité je, abychom si lehli na postel, na zem nebo se pohodlně posadili do křesla, zavřeli oči a zcela se uvolnili.

4. VŠÍMEJME SI SVÉHO CHOVÁNÍ A MYŠLENÍ A JEDNEJME A MYSLEME S LÁSKOU – I když myšlenky a slova mají velkou moc, naše činy jsou rovněž důležité. Zkuste si proto všímat svého chování a jednejte co nejvíce s laskavostí a láskou ke svému tělu i k celé své bytosti. Svou lásku k sobě tak můžete, pokud jste ženy, projevovat třeba tím, že si koupíte kokosový olej na hebčí pleť, věnujete svému tělu voňavou koupel nebo masáž, uděláte si zábal na vlasy nebo jen tím, že si koupíte oblečení, které vám sluší a zdůrazňuje vaše přednosti (mnoho žen, které se vnitřně nepřijímají, si totiž podvědomě vybírají oblečení, které se nehodí k jejich postavě, typu pleti, vlasům a zdůrazňuje jejich nedostatky nebo má naopak strach koupit si něco výraznějšího, co by jim naopak slušelo, ale mají za to, že už se to na ně nehodí), anebo si půjdete zaběhat či jinak zasportovat. Muži mohou lásku ke svému tělu projevit zase tím, že si třeba zajdou do posilovny, změní si sestřih vlasů, jídelníček nebo styl oblékání. Důležité ale je, abyste všechno, co pro své tělo děláte, dělali kvůli sobě, jen proto, že se to líbí VÁM, a ne někomu jinému. To vy se přece pak budete cítit dobře ve svém těle.

5. KAŽDÝ DEN SI NABIJME LÁSKYPLNOU ENERGIÍ NAŠI SNÍDANI NEBO NÁPOJ – Toto cvičení nám může sloužit jako takový malý každodenní rituál. Zabere jen chviličku, a přesto je podle mě velmi účinné. Posadíme se nebo postavíme s rovnými zády tak, aby v nás energie mohla dobře proudit, položíme naše ruce nad misku s jídlem či hrnkem s čajem nebo vodou, zavřeme oči a představujeme si, jak skrze nás seshora proudí čistá, zářivě bílá, láskyplná energie, od temene hlavy až do srdeční čakry v našem hrudníku a odtamtud, jak se rozlévá do našich rukou a z nich do jídla či nápoje, které láskou nabíjíme. Já osobně si takto ráno nabíjím např. vodu s citrónem, skořicí a medem. 🙂

6. MEDITUJME NA SRDEČNÍ ČAKRU – Další možností, jak pracovat na sebepřijetí, je meditace na naši srdeční čakru, která je spojena s absolutní láskou, a tedy i s láskou k nám samotným. Pohodlně si sedneme do tureckého sedu či jiného sedu, narovnáme záda (pokud je nedokážeme udržet rovné, můžeme si pomoct tím, že je opřeme o zeď), zavřeme oči a s každým nádechem si představujeme, jak do naší srdeční čakry vtéká seshora i zezdola čistá, láskyplná energie, a s výdechem jak se přebytek této energie rozlévá z naší srdeční čakry do celého těla. Představujeme si, jak láska doslova zaplňuje celou naši bytost, od temene hlavy až po konečky prstů na rukách i na nohách. Tuto meditaci můžeme provádět i jen pár minut, a pokud máme nedostatek času, můžeme ji provádět i během dne např. při chůzi do školy, do práce nebo při jízdě tramvají či autem. Tímto způsobem snadno zaplníme naše tzv. „hluchá místa“ a také nebudeme třeba tolik nervózní při čekání v dlouhé frontě v obchodě nebo na úřadě.
7. OBJÍMEJME LIDI, KTERÉ MÁME RÁDI A DÁVEJME JIM NAŠI LÁSKU NAJEVO – Posledním a rovněž velmi důležitým „cvičením“, které můžeme praktikovat pro posílení lásky v naší bytosti, je objímání. Je to velmi jednoduché, a přesto to dělá mnoho lidí tak málo. Objímání otevírá naše srdce lásce a odbourává všechny naše předsudky a negativní přesvědčení. Objímání spojuje lidi, uklidňuje a harmonizuje. Objetím se rovněž můžeme snadněji naladit na druhého člověka. To může být zároveň ale i důvodem, proč nechceme objímat úplně každého člověka, např. negativní člověk na nás může snáze přenést svou „špatnou náladu“, své negativní pocity. Proto je důležité se v tomto případě řídit především našimi pocity, být spontánní a objímat lidi, u kterých to v daný moment cítíme, a především s láskou. Protože to, co cítíme, je většinou to správně. 🙂
To je zatím vše, co mě napadlo, a s čím nějak častěji pracuji sama. Snad vám tento můj článek alespoň trochu pomůže nebo vám poslouží k inspiraci. Tak na sobě pracujte, ať záříte jako hvězdy na nebi.

S láskou
Teri♥

Související články